Anticipační tenze v roli úhlavního nepřítele

Opět velice tajemný titulek,  který mnohým řekne vše, jiným však žádná asociace na mysl nevytane. Toto téma jsem si vybrala, jelikož mi daná „věc“ působí neuvěřitelné obtíže.  Ale o čem to vlastně mluvím?
Nebudu vás dlouze napínat, řeč je o trémě. Je to jakási „forma určitého druhu naučeného strachu.“¹  Osobně bych ji spíše definovala jako stav emocionálního vypětí v určité situaci, jenž je – v pozici hudebního interpreta – smíšen s pocitem odpovědnosti vůči posluchači. Může mít nejrůznější projevy – od psychické nevyrovnanosti a bušení srdce až po vnější příznaky – pocení rukou, třes rukou či nohou, roztřesený hlas, tlak v žaludku…

Vím, že vždy je co zlepšovat.

Pro mě je tréma něco, co mě přivádí do stavu naprostého šílenství, chaosu, řady pochybností a v kombinaci s moji silně introvertní povahou je velice nebezpečná, když přijde na veřejné vystupování. Do základní výbavy arzenálu určeného k boji proti strachu z veřejného vystupování rozhodně patří důsledná připravenost daného repertoáru. Tedy ono „absolutno připravenosti“ je velice relativní, jelikož neznám hudebníka, který by byl naprosto spokojen se svým nastudováním skladeb. Vždy je mnoho věcí, jak v samotné interpretaci, tak technice, co lze zlepšit. Byly mi dávány nejrůznější rady, jak se vyhnout stresu z performance, avšak musím říci, že mě moc neuklidnily:
Zůstat v klidu: Zajímavý tip, ale dosti nereálný.
Zhluboka dýchat: Rovněž super rada – avšak bych ráda zdůraznila, že se to nesmí přehnat, jinak vás to uvrhne do mdlob.
Soustředit se na výkon: Chtělo by to jistý dodatek „Jak to udělat“.

Klasicismus

 

KLASICISMUS (1750-1830)

  • navazuje na baroko
  • „Období vyrovnanosti“
  • Racionalismus, návrat k antice
  • Orcestr obohacen o lesní roh, trubky, tympány, klarinet…
  • Vznik složitých hud. forem: Sonátová forma, sonáta, sonatina, symfonie, smyčcový kvartet
  • Dominantní hudební formy: symfonie, opera a sonáta
  • Snaha o dokonalou formu, ucelenost a přehlednost

 

Historický kontext: Marie Terezie, Napoleon Bonaparte, George Washington

Baroko

Baroko (1600- 1750)

Letopočet je pouze orientační, jelikož v některých zemích se baroko objevilo dříve a v jiných později (například u nás). Není tedy divu, že někteří skladatelé skládali klasicistně, zatím co ostatní se stále drželi barokního stylu.

    • Baroque= perla
    • Baroko se vrací k duchovním prožitkům člověka, velmi důležitou roli hraje náboženství
    • Architektura této epochy je velmi honosná a interiéry jsou velmi zdobené
    • Vítězství tónin durových a mollových nad tóninami církevními
    • Melodie doprovázena akordy

Dotek violy.

Na jedné z houslových konzultací mi bylo ctí setkat se a osahat si nástroj, jenž je svou barvou tónu často přirovnáván k lidskému hlasu- viole.  Můj pan profesor ovládá jak housle, tak violu zcela bravurně a když jsem projevila špetku zájmu, neváhal a nástroj mi svěřil do mých neohrabaných rukou. Vím, že housle jsou nejkrásnější, avšak viola mě fascinuje svými hlubokými tóny. Když jsem poprvé zahrála notu c, tedy nejhlubší prázdnou strunu, byl to velmi zvláštní a nepopsatelný pocit, jelikož ta intenzita a hloubka byla velice pozoruhodná nejen pro ucho.   Byla zábava slyšet vše, co hraji na houslích ve verzi alá viola.

Noty

Užitečné odkazy:

IMSLP
 Velká notová knihovna, můžete si zde stáhnout mnoho známých skladeb ve formátu PDF, většinou zdarma

Free scores
Podobně založená stránka jako IMSLP, zdarma

Violin sheet music
Rozsáhlá notová knihovna, zdarma

Musescore
Rovněž jedna z notových platforem, můžete si s ní stáhnout i aplikaci, která vám usnadní psaní notových zápisů zdarma

 

Jak si vybrat housle?

Jak si vybrat správné housle?

Obecně platí, že housle se vždy vybírají osobně. Houslista si jich několik vyzkouší a následně určí, na které se mu hrálo nejlépe, měly nejlibější tón, které mu zkrátka padly do oka (i do ucha). Jestliže jste se však teprve odhodlali začít učit hrát na tento královský instrument, nejspíše vám na mysl vyplyne mnoho otázek ohledně jeho výběru.

Učitelé a známí

Pokud chodíte na ZUŠ či k soukromému učiteli, housle si buďto můžete zapůjčit (pokud je tato možnost), nebo vám daný lektor může pomoci vhodný nástroj nalézt. Mnoho z nás má přátele, kteří na housle hrají. Co takhle s nimi zajít k houslaři, aby vám na pár nástrojů zahráli a vy se posléze můžete rozhodnout, které jsou vám zvukově nejpříjemnější.

Popis houslí

Strunný smyčcový nástroj laděný v čistých kvintách (g, d¹, a¹, e²). Jsou nejmenší ze všech smyčcových nástrojů.

Kolébkou houslí je severní Itálie, kde byly vyhlášené houslařské dílny, v Cremoně a Brescii, s dodnes známým jmény jejich majitelů Amati, Guaneri a Stradivari. Horní deska houslí se nejčastěji vyrábí ze smrkového dřeva, spodní pak nejčastěji z javoru, finské břízy nebo topolu.

Proč vznikl tento web?

Jakožto začátečník hry na housle jsem zprvu sháněla ucelené informace o  nástroji a hře na něj, avšak v mém rodném jazyce se mi nedostalo zdaleka tolik informací, jako v zahraničním prostředí.  Jelikož jsem potkala houslových samouků, kteří rovněž chtěli nahlédnout do tajů onoho nástroje, avšak neovládali anglický jazyk na úrovni, kdy by se mohli učit pomocí anglických video tutoriálů z youtube, napadlo mě začít psát web, kde bych postupem času předkládala od základu vše, co jsem se v průběhu let naučila.

Ráda bych  zde taktéž zveřejňovala své zápisy (o hudbě)  ze školy či z knih, které právě čtu či mé postřehy či zážitky z hudebního světa.

Doufám, že se vám bude web líbit!