Baroko

Baroko (1600- 1750)

Letopočet je pouze orientační, jelikož v některých zemích se baroko objevilo dříve a v jiných později (například u nás). Není tedy divu, že někteří skladatelé skládali klasicistně, zatím co ostatní se stále drželi barokního stylu.

    • Baroque= perla
    • Baroko se vrací k duchovním prožitkům člověka, velmi důležitou roli hraje náboženství
    • Architektura této epochy je velmi honosná a interiéry jsou velmi zdobené
    • Vítězství tónin durových a mollových nad tóninami církevními
    • Melodie doprovázena akordy

  • Dokonalejší nástroje (zejména smyčcové), vznikají první orchestry skládající se z houslí, violoncell, kontrabasu, příčné a zobcové flétny, hoboje, fagotu, žesťových nástrojů a cembala.
  • důležitými nástroje: varhany, cemballo
  • Polyfonie (vícehlas) zcela ovládána harmonií, dostává se do popředí i homofonie (vícehlas, kde je soprán nadřazen nad ostatními hlasy)
  • Vznik písně, kantáty, oratoria a opery.
  • Koncerty- nová hudební forma
  • Hudba komponována pro jednotlivé nástroje či orchestry.
  • Barokní hudba je zpěvná a záměrně líbivá, barokní skladatelé do hudby vkládali mnoho emocí, které se pak přenášely na posluchače

Historický kontext: Habsburkové, bitva na Bílé hoře (1620), poprava 27 českých pánů (v reakci na bitvu na Bílé hoře), třicetiletá válka (1618-1648, vliv na vývoj společnosti, zakončena Vestfálským mírem), malíři (Rembrant, Rubens), Jan Ámos Komenský

FUGA („útěk“ či „běh“)
  • Velmi složitá a promyšlená polyfonní instrumentální skladba komponovaná většinou pro varhany (nejoblíbenější nástroj té doby)
  • Na začátku zazní krátký hudební motiv, se kterým pak podle určitých pravidel pracuje.
  • prolínání hlasů, pravidelný rytmus, v závěru zpomalení
  • Největšího vrcholu dosahuje u J. S. Bacha- Toccata a fuga d moll
HUDEBNÍ FORMY:
OPERA
  • hudební forma
  • vznik kolem roku 1600
  • složky:
    • overtura= předehra
    • recitativ- způsob zpěvu podobný běžné řeči
      Dva typy: recitativo secco nebo recitativo accompagnato
    • árie- píseň, výraz citů a duševního stavu postav
    • Ansámbl- vícehlasá árie
    • sbor
    • orchestrální čísla
    • Balet
  • Reforma opery: V popředí byla árie, která měla ukazovat pěvecké dovednosti sólistů, děj byl upozaděn. Reformátoři tedy utlumili dominanci árie a zrovnoprávnili jí s ostatními složkami opery. Naopak pozvedli důležitost děje.
    • Jeden z největších reformátorů byl Claudio Monteverdi.

 

KANTÁTA
  • duchovní i světské náměty
  • epický i lyrický ráz
  • Mohou se střídat recitativy, árie, sborové věty, chorály a hudební předehry a mezihry v libovolném počtu i pořadí.
ORATORIUM
  • Náměty biblických textů, celovečerní, epický ráz
  • Na rozdíl od opery zde vystupuje vypravěč.
  • Prováděno koncertně (nescénicky).
  • Dějovou linií nás provádí vypravěč formou recitativu.
SONÁTA
  • Vznikla v baroku, avšak největšího rozmachu dosáhla v klasicismu.
  • Pro sólové nástroje s doprovodem.
SUITA
  • vznikl v renesanci
  • nejstarší instrumentální vícedílná forma

 

Představitelé:

Claudio Monteverdi (1576-1643)
  • italský hudební skladatel, přelom renesance a baroka
  • svými hudebními inovacemi významně přispěl ke zrodu barokního stylu
  • Nejznámější operou na motivy staré řecké báje je Ariadna, dochoval se pouze úryvek zvaný Lamentato Arianna (Nářek Arianny).

Ukázka:

Antonio Vivaldi (1678-1741)
  • Italský skladatel, houslový virtuóz
  • Vystudovaný kněz, pedagog v dívčím sirotčinci Ospedalle della pietá
  • Působil v Benátkách, napsal velké množství oper, jeho hudba je „jásavá“
  • Psal concerta grossa a má zakladatelský význam v solovém koncertu (zejména pro housle)

Skladby:
Čtvero ročních dob, Mše Gloria in D, La stravaganza, Koncert pro dvoje housle (a moll), …

 

Johann Sebastian Bach (1685-1750)
  • Německý skladatel
  • Základ jeho hudby: KONTRAPUNKT= vedení hlasů
  • Označován jako mistr fugy, jeho hudba je velmi niterná, vyjadřuje pohyb
  • Ovládal mistrně improvizaci
  • Základní hudební vzdělání získal u svého bratra Johanna Christopha (varhaník)
  • Kapelník knížecích orchestrů, učitel hudby
  • Kořeny jeho kompozic sahají až do renesance
  • Současníci ho hodnotili jako varhaníka, znalce stavby varhan a pedagoga
  • V raném klasicismu se Bachova hudba pokládala za starověkou, zmatenou, těžkou a nepřirozenou.
  • Po smrti dílo téměř upadlo v zapomenutí.
  • Zajímavost: V roce 1749 ztrácí zrak.

 

Skladby:

  • Toccata a fuga d moll (pro varhany)
  • Dobře temperovaný klavír
  • Braniborské koncerty (pro orchestr)
  • mše h moll
  • Vánoční oratorium
  • Matoušovy a Janovy pašije
  • varhanní skladby
  • fugy

 

Georg Fridich Händel (1685-1759)
  • Německý skladatel a varhaník
  • Pocházel z rodiny lazebníka
  • studoval práva
  • proti vůli své rodiny působil jako varhaník reformované církve
  • 1703 odešel do Hamburku jako uznávaný varhaník a působil zde i  jako houslista a cembalista
  • Ke konci života oslepl, pohřben ve Westminsteru.

 

Tvorba:

  • 40 oper ( Radamisto, Alessandro, Tamerlán, Rinaldo , Ottone , Julius Caesar , Xerxes, Almara )
  • Oratorium Mesiáš
  • Concerti grossi
  • Janovy pašije
  • orchestrální suity: Vodní hudba, Hudba k ohňostroji
  • varhanní koncerty
  • komorní díla
  • Ódy: Cecilská óda, Alexandrova slavnost a Té Deum

 

ČEŠTÍ SKLADATELÉ:

Adam Michna z Otradovic (1600-1676)

Jan Dismas Zelenka (1679-1745)

Pavel Josef Vejvanovský (1640-1693)

Bohuslav Matěj Černohorský (1684-1742)

 

Použitá literatura: 
[1]  ZENKL, Luděk. ABC Hudební nauky. 2. vydání. Editio Bärenreiter, 2014. ISBN 9788070582848.

Internetové zdroje:

[2] MRŇÁK, Michal. Metodické poznámky pro učitele. www.rvp.cz. ISSN 1802-4785.

Ostatní zdroje:
Kurz hudební nauky
Hodiny houslí

Jsem Kristýna, je mi 19 let a jsem studentkou 4. ročníku gymnázia. Mezi mé koníčky patří hra na housle, běhání a návštěva koncertů, zejména těch klasických.
Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *