Dotek violy.

Na jedné z houslových konzultací mi bylo ctí setkat se a osahat si nástroj, jenž je svou barvou tónu často přirovnáván k lidskému hlasu- viole.  Můj pan profesor ovládá jak housle, tak violu zcela bravurně a když jsem projevila špetku zájmu, neváhal a nástroj mi svěřil do mých neohrabaných rukou. Vím, že housle jsou nejkrásnější, avšak viola mě fascinuje svými hlubokými tóny. Když jsem poprvé zahrála notu c, tedy nejhlubší prázdnou strunu, byl to velmi zvláštní a nepopsatelný pocit, jelikož ta intenzita a hloubka byla velice pozoruhodná nejen pro ucho.   Byla zábava slyšet vše, co hraji na houslích ve verzi alá viola.

Navíc mi ono violové setkání připomnělo Karla Hlaváčka a jeho báseň:

Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji (Pozdě k ránu)

Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji
a tichý doprovod k ní pozdě za večera pěji.

Hráč náruživý zádumčivých, sešeřelých nálad,
chci míti divné kouzlo starých, ironických ballad.

A na zděděnou violu svou těm jen, těm jen hraji,
již k ránu v nocích nejistých do dálek naslouchají…

Mé melodie chtějí míti smutek všeho toho,
co rostlo, vykvetlo a zrál marně, pro nikoho.

A míti toho naději a neurčitou něhu,
co vzklíčiti chce v těžké půdě dalekého břehu,

a míti zvuk, jenž nesmělý, přec jemný, smysly mámí,
jak chvění silných drátů, utlumených sordinami.

a chtějí důvěrnost mít v tichu prodloužených staccat,
když na nejnižších polohách tmou chystají se plakat…

Na violu svou zděděnou jen tehdy, tehdy hraji,
když měsíc teprv vyjít má a tma je ještě v kraji,

a vigilií přísná padá za lesy a vodu,
a krajem velké tajemství jde velkých Božích Hodů.

Mé tenké prsty po strunách vždy nervósně se chvějí,
když tichý doprovod svůj za večera pěji…

Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji.

 

Celkově ta barva tónu a rezonance onoho nástroje mě uvrhá do jistého druhu euforické radosti.  Začínám si pohrávat s myšlenkou hry na oba nástroje.

 

Zdroj: HLAVÁČEK, Karel. Pozdě k ránu. Praha: Kentaur, 1993.

Jsem Kristýna, je mi 19 let a jsem studentkou 4. ročníku gymnázia. Mezi mé koníčky patří hra na housle, běhání a návštěva koncertů, zejména těch klasických.
Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *